Jdi na obsah Jdi na menu
 


Národní hřebčín Kladruby nad Labem

26. 1. 2009

 

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Leží v Polabské nížině nedaleko Přelouče, pro chov koní v příznivých půdních podmínkách (půdy písčité a hlinitopísčité). Koně jsou v současné době chováni v Kladrubech samotných (bělouši) a ve Slatiňanech (vraníci).


Hřebčín kladruby
Starokladrubští koně, chovaní na světě kontinuálně více než 400 let, jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jde o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Patří k takzvaným barokním rasám. Současní koně mají evidované předky až do poloviny osmnáctého století a tvoří čtyři bílé a čtyři vrané kmeny. Chovným cílem je galakarossier - mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě.

Historie:

Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech.Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836-1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Pak přešel pod habsburky, v jejichž majetku zůstal hřebčím se zámkem až do konce jejich monarchie, do roku 1918.

Starrokladrubští bělouši:

V Kladrubech nad Labem jsou ustájeni starokladrubští bělouši. Bělouši byli chováni ve dvou liniích Generale (zal. 1787) a Generalissimus (zal. 1797) a ve čtyřech rodinách.

Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům.

.

.

Hřebčín Slatiňany

Hřebčín Slatiňany je od r. 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby n.L.

Historie:

Hřebčín Slatiňany byl založen r. 1898 jako zámecký hřebčín. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů (v zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami) a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku.

Strarokladrubští vraníci:

 

Chov starokladrubských vraníků byl původně veden ve dvou liniích, a to Sacramoso (zal. 1800) a Napoleone (zal. 1922). Linie Napoleone však časem zanikla a udržela se druhá linie Sacramosů, Současný chov je založen na čtyřech základních liniích - Sacramoso, Solo, Siglavi Pakra a Romke. Plemenné klisny jsou zařazeny do 13 rodin.

Zatímco bělouš byl chován v kladrubském hřebčíně bez přerušení, bylo stádo vraníka ve 40. letech zlikvidováno a rozprodáno. V roce 1938 pojal prof. František Bílek smělý plán pokusit se plemeno vraníka regenerovat. K jeho regeneraci ve Výzkumné stanici pro chov koní ve Slatiňanech u Chrudimi se využívala geneticky příbuzná plemena - lipicáni a kladrubští bělouši. Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění.

Současné využití kladrubských koní je rozmanité, skvělých výsledků dosahuje ve vozatajském sportu, kde jejich vhodnost prezentují na kolbištích naši vozatajové s vranými spřeženíími; je využíván i k drezúrnímu a rekreačnímu ježdění. Pro svou vyrovnanou povahu se výborně hodí pro hipoterapii.

NH Kladruby n.L. má k dispozici v současné době 34 plemenných hřebců (20 běloušů, 14 vraníků) a 152 plemenných klisen (80 běloušů, 72 vraníků). V odchovu (do stáří 3,5 let) je cca 300 koní.
Od r. 2002 je populace starokladrubských koní uzavřena přílivu krve jiných plemen koní, neboť kromě chovu NH Kladruby n.L. je i v privátních chovech dosti kvalitních plemenných jedinců.

Starokladrubský kůň je opravdovým světovým unikátem jak pro svůj původ, tak i jako ukázka úspěšné chovatelské práce a proto byl rozsáhlý komplex národního hřebčína byl i se starokladrubským koněm v lednu 1995 prohlášen státní kulturní památkou.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA